Mnoho z nich vyrůstalo v příbězích a dobrodružstvích slona Babara. Mladí dospělí čtenáři po celém světě milovali příběh mladého slona prchajícího z džungle a civilizujícího se ve velkém městě, jen aby se vrátil do své komunity, aby je prováděl svými novými znalostmi. Ale původ příběhu je mnohem temnější, než si většina lidí myslí. Mnoho lidí tvrdilo, že rané příběhy Babar - původně napsané Jeanem De Brunhoffem v polovině 20. století - jsou alegorií francouzského kolonialismu v Africe. Při čtení historie je šokující vidět všechny příklady kolonialismu v Babaru. Ale je Babar rasista?
Zdá se, že mnoho skrytých symbolů ukazuje tímto směrem. Někteří tvrdí, že to Brunhoff myslel jako satiru. Ale způsob, jakým jsou zobrazováni Afričané - lidé i zvířata - vás nechá přemýšlet, jestli je předmět nějak komediální.
-
V zemi čtyřnohých slonů je králem dvounohý slon
Foto: Jean de Brunhoff / Wikimedia Commons / Veřejná doména Poté, co matku mladého Babara zabije krutý lovec, odejde z Afriky do Paříže a je vzat pod křídla bezejmenné bohaté staré dámy. Okamžitě ho začne civilizovat a Babar přejde od chůze na všech čtyřech k nošení elegantního zeleného obleku a chůzi vzpřímeně. Po chvíli ve městě si Babar uvědomí, že mu chybí džungle a vrací se do Afriky, právě když král slonů umírá na následky jídla jedovatá houba .
kdo chodí s Gillian Jacobs
Když uvidí Babara v celé jeho kosmopolitní, dvounohé slávě, ostatní sloni okamžitě rozhodnou, že by se Babar měl zmocnit trůnu. Schopnost titulní postavy chodit na dvou nohách způsobila, že byl „civilizovanější“, zatímco sloni, kteří chodili po čtyřech, vypadali „primitivně“. Někteří argumentují, že to implikuje představu, že pouze evropská a civilizovaná osoba by měl dostat pravidlo o menších a nenáročných zvířatech v džungli.
-
I Laurent Jean De Brunhoff si uvědomil, že jeho rané dílo bylo docela rasistické
Foto: Larry D. Moore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0 Jean De Brunhoff zemřel, když mu bylo pouhých 37 let. Ale jeho syn Laurent pokračoval v jeho odkazu a po smrti svého otce vydal přes 45 knih Babar. Uvědomil si, že některé z jeho raných Babarových knih obsahovaly rasistické předehry.
mike holmes přítelkyně anna zappia
Laurentova druhá kniha,Babars Picknick,používal rasistické karikatury k vykreslení černých Afričanů- na základě kreseb divochů, které ilustroval jeho otecBabarovy cesty. Afričané byli ukazováni s kopími a měli rozšířené rty a protáhlé končetiny. Brunhoff uznal vážnou chybu, kterou udělal osobně as touto knihou stáhl to zpět podle rasově citlivé verzeBabarovy cestybyl znovu vydán v roce 1991.
-
Film „Babar's Travels“ byl z britské knihovny zakázán, protože obsahoval černé Afričany
Foto: Pamla J. Eisenberg / Flickr / CC BY-SA 2.0 Způsob, jakým Jean De Brunhoff ilustroval Afričany ve své sérii Babar, odráží jeho bigotní pohled na kontinent. Jsou vykresleni jako barbaři, kteří ovládají kopí s přehnanými červenými rty. vBabarovy cesty, jsou označovány jako Chtěl .V knize si karikovaní Afričané Babar svlékli šaty a oblékli si je absurdní způsoby - jako by prostrkovali svá těla rukávy bundy - aby ukázali, jak jsou „necivilizovaní“. Koneckonců ani nevědí, jak se obléknout! ''Obrázky byly tak urážlivé, že kniha byla byl zakázán přístup do knihoven ve východním Sussexu ve Velké Británii .
-
Stará bohatá bílá dáma zachrání chudého neobdělávaného Afričana
Foto: Jean de Brunhoff / Wikimedia Commons / Veřejná doména Stará dáma v příběhu Babar pokračuje v oblékání a civilizaci Babara, když přijde do města z džungle. Působí jako bílý zachránce ztraceného afrického dítěte. Jako koloniální misionář, který Stará paní řídila Babara a další slony, když se přestěhovala do džungle.
Je jako had v zahradě, dává Babarovi znalosti o západní civilizaci a pak cítí hej ostuda z jeho nahoty. Ona je důvodem, proč nakonec oblékl svůj podpisový oblek. Oblečení domorodců bylo skutečně jedno Hlavní cíl raných koloniálních misionářů . Po oblékání se Babar zvedne, cítí se nadřazeně a vládne nahým tvorům v lese.
